Blansko, Bajky, Bouřka, Bahno, Bumbání, Bajky, Bedna

Pro zpestření a odpočinek mezi Šela maratonem (minulý víkend) a Silesia maratonem (příští víkend) jsem zvolil Český pohár v MTBO v Blansku. Abych nejel autem sám (přece nepojedu vlakem, když už máme to fáro), tak jsem přihlásil Janču do kategorie pro příchozí, sehnal mapník, čip, provedl kratší instruktáž nad mapou pro bajkový orienťák a zajistil stejné startovní časy se mnou na oba dny.

Už cestou na závod se projevilo, že Janča má vždycky pravdu. Marně argumentovala, že cesta přes Prostějov je celkem v pohodě a že na Konici to nebude zrovna dobrá silnice. Se slovy "Přes Konici je to nejkratší a je to druhotřídka, to bude v pohodě" jsem jako rozhodný muž ukončil výběr trasy a mohli jsme vyrazit. Nevím, jestli byla cesta nejkratší i po dvou uzavírkách, které jsme museli objíždět, ale povrch v okolí Konice stojí za to. Uzavírky a krátké úseky s novým povrchem sice naznačily, že se začíná blýskat na lepší časy, ale i tak byla místy silnice jak po bombardování.

Patřičně vyklepaní jsme do Blanska dorazili tak akorát na start prvních závodníků, na hřišti jsme zaparkovali u klokaních kolegů. Janča možná lehce znervózněla při pohledu na brutální kopec, který byl prostorem závodu, ale na start se mnou vyrazila. Lehkou nepromokavou bundu, která se vejde do zadní kapsy dresu, jsem Janče samozřejmě nedoporučil: "To sebou netahej, dneska pršet nebude...". Mraky, které se začaly na obloze objevovat, se moc nepodobaly těm, které ukazoval oblíbený Medard ("To jde úplně bokem, tady pršet nebude..."). Místo startovního výstřelu zahřmělo a cestou na první kontrolu začaly dopadat první kapky. Dokud to byly kapky, tak to ještě šlo, ale jakmile se k bouřce a solidní průtrži ještě přidaly kroupy, tak jsem už moc neviděl ani na mapu a ani na cestu (zároveň to byla zajímavá krupná masáž v kombinaci s akupunkturou). Za pár minut sice bylo po všem, ale všechny cesty i pěšinky se staly o poznání jezdivější. Jezdilo se na nich totiž i se stisklou brzdou. Nějaký marast mi v přehazovačce vytvořil automat, který mě vždycky do kopce řadil těžší převody. Hajzl. V sobotu se jela samozřejmě dlouhá trať, takže jsem si přeskakující převody užil dokonale. Přes nepřízeň osudu se jednalo o moc pěkný závod v parádním terénu, kde jsem sice udělal pár kravin, ale i tak to stačilo na 8. místo a 10 minut ztráty na vítěze. Janča dojela chvilku přede mnou, až na jednu drobnou chybku to zvládla v pohodě a v příchozích se zařadila do půlky na 5. místo. Heppy zajel v elitě 11. místo, Mára byl v áčkách 8. a v béčkách pak Lukáš 22. a Ury 24.

V neděli již opravdu (tentokrát už na 100%) nehrozil déšť, od rána to pěkně pralo a start byl trochu překvapivě až v 11 hodin. My jsme s Jančou šli opět v závěru, takže vyvstala otázka co s načatým ránem. Vzali jsme GPS, Zuzku a Helču a vyrazili jsme na nedaleký zámek. Zde jsme po chvilce kešku našli a šli jsme se trochu zchladit prohlídkou městského muzea na zámku. Kosa tam byla opravdu dobrá a prohlídka byla dost důkladná, takže jsme se po návratu stačili jen převléknout a vyrazit na start.

Nedělní start byl umístěn pěkně na kopci, v oblasti včerejších úvodních kontrol, takže odpadla velká část převýšení. Jela se krátká trať, což na bajkách znamená závod tak na 50 minut. Už od startu jsem to vzal trochu více zostra a díky relativně jednoduché trati jsem se vyvaroval nějakých blbostí. Samozřejmě, že to nebylo dokonalé, ale na 1. místo a licenci B pro další závody to stačilo. Janča jela opět s přehledem, tentokrát bez chyby a bylo z toho 10. místo z 16 příchozích. Heppy zajel v elitě 12. místo, Mára byl v áčkách 39. a v béčkách pak Ury 14. a Lukáš 28.

Fotku mám jen jednu, ale stojí za to - jsem na bedně nejvýše, ale ...