Až povezou mě na lafetě aneb zmrtvýchvstání Lukáše S.

Bylo krásné sobotní májové dopoledne a na náměstí v Lipníku nad Bečvou se na startu tradičního otvíráku sezóny - Author Šela Maratonu - tísnily stovky bajkerů. Na startu 91km dlouhé trasy nechyběla známá jména české cyklistiky, o čemž nás už ujistil pohled do startovní listiny: ..., Svatoš Petr, Svorada Ján, Svoboda Lukáš, .... Jeden ze zpovídaných favoritů na startu skromně přiznal, že letos má najeto něco kolem 12 000 km. Na opačném konci dlouhé startovní řady postával jeden bajker menší postavy a povídal si se svými kamarády. Tento borec měl letos najeto 120 km - říkejme mu třeba Lukáš S. Přesně v 9,00 zazní startovní výstřel a kolem 9,03 se dává do pohybu i Lukáš. Jede se mu zatím dobře - po silnici mírně z kopce hravě atakuje 40 km/h. První vesnice a první pád. Jeden z bajkerů leží na silnici, krev teče proudem, nic hezkého. Vjíždíme do terénu, ve stoupáních se Lukáš tradičně posouvá vpřed. Utvořil tandem s Jaroslavem B., který je mu sympatický tím, že má najeto stejně kilometrů. Třetí kolega, Petr Z., již dávno zmizel vpředu - je to totiž závodník. Přichází pár lehčích sjezdů na rozehřátí a začíná nepříjemné stoupání na Helfštýn po úzké mazlavé pěšině, která nemá kapacitu pojmout přes 800 borců s koly. Jde se pěšky, občas se i stojí. Lukášovi to nevadí, je mizerný technik, a tak by stejně asi vše nevyjel. Aspoň si člověk odpočine. A jsme na Helfštýně, dnes poprvé - po necelých 20 km. Skupinka neznámých diváků si vybírá Lukáše S. a mocným povzbuzováním ho žene přes jednotlivá nádvoří hradu. Za hradem je několik těžších sjezdů, v jednom z nich vynášejí do sanitky zástupkyni něžného pohlaví. V dalším pak Jaroslav B., který dnes už dvakrát přetrhl řetěz (to snad nedokáže ani Železný Zekon), dává Lukáši S. definitivně sbohem a mizí vpředu.
Po 25 km se dostáváme na první občerstvovací stanici. Lukáš S. překvapivě pociťuje známky únavy. To brzo. Vrtá mu to hlavou, vždyť už letos jel i 45 km v kuse. Kvalitní jídlo je základ, a tak do sebe hází jeden koláček za druhým, prokládá je salámem a sýrem a vše zalije několika ionťáky. Banán do kapsy u dresu a hurá dál. Na další občerstvovačku je to necelých 20km, to bude pro Lukáše hračka.
Je 13.00, 4 hodiny po startu. Lukáš S. sedí u vyžrané občerstvovačky č.2, není ani v polovině trati, popíjí Pepsi (dej si Pepsi, když Ti kupuju Pepsi, tak si dej Pepsi...), cítí křeče, je mu blbě, tlačí do sebe koláček a ví, že je v prdeli. Touhle dobou byl loni asi o 25km dál. Okolo jsou už jen borci v bermudech a prestižkách. Nemají ani klipsny. Lukáš bude asi opravdu v prdeli. Rozešle několik sms, ve kterých několikrát zazní slovo prdel a myslí na předčasný konec závodu. Borci v prestižkách svižně mizí v dáli, Lukáš si polévá hlavu vodou a přemýšlí co dál. V 13.15 sedá na kolo a vyráží vstříc dalším kilometrům - zkusí dojet na další občerstvení a uvidí se.
Zatím se jede po rovině a Lukáš S. se tak může kochat vyhlídkou na velehory tyčící se před ním. A jsme pod kopcem, první krátký prudký výjezd jde Lukáš pešky s ostatními. Zbytek kopce však vyjíždí celý. Křeče se zatím nedostavují. V závěru ho předjíždí jakási slečna v teniskách - určitě jede krátkou trať. Lukáš začíná ožívat a jde do háku. A jsme na další občerstvovačce. Chuť k jídlu není - stejně by se to v žaludku moc neohřálo. Lukáš dlouho neodpočívá a vyráží dál. Následuje prudký výjezd do kopce, který polovinu vyjede a závěr jde pěšky. Lukáše dojíždí jakýsi veterán, který kopec vyjel celý a pronáší "i kdyby měl člověk kolo zlatý, tak když nohy nemůžou, tak to nejde". Jak to asi myslel, když jel na kole značky Rocky Mountain, které přijde na dobrých 70 000? Není čas na dlouhé přemýšlení, Lukáš sedá na kolo a dědkovi mizí. Následuje sjezd do Pekla, kde začíná asi 5km dlouhé stoupání. Lukáš začíná cítit formu, řadí prostřední převodník a předjíždí trosky borců, kteří se motají na chvostu závodního pole. Peklo má Lukáš za sebou a vypadá to, že snad uvidí i cíl.
Na další občerstvovačce opět jen Pepsi, ionťák, banán a na hlavu trochu čisté vody - v kelímku zbylo i trochu ionťáku, aspoň nebude mít Lukáš pár dní starosti s účesem. Následuje poslední dnešní sjezd. Lukáš doráží turisty, kteří vyrazili na krátkou trať. Jeden z nich se na svém trekovém kole chvilku statečně drží. Následuje nudnější pasáž místy v bahně či potoce, přejezd po silnici a již jsou vidět hradby Helfštýna. Proč se jen ty hrady staví na kopcích. Pod hradem přijdou vhod nejlehčí převody i na rovině. Lukáš galantně pouští slečnu na kole s košíkem plným ředkviček, která má dotaz, zda Lukáš závodí na těch 91km. Lukáš podle pravdy odpovídá, že on už dávno nezávodí. Lukáš závěrečný kopec k hradu vyjíždí, diváci šílí, na padacím mostě ještě stihne zaříznout jednoho borce, diváci opět šílí, na nádvoří před cílem dalšího a je v cíli.
Po necelých osmi hodinách na kole.