Atlas Adventure 2005 - Kružberk

V pátek jsme s Burákem vyrazili dělat hlavní pořadatele závodu Atlas Adventure 2005. Už delší dobu nás Líba přemlouvala, ať přijedeme závodit. Kombinace MTBO a orienťáku by nebyla špatná, ale protože bylo ještě nutné umět trochu lozit po skalách, jezdit na kanoi a dělat podobné voloviny, tak jsme se raději rozhodli, že tomu budeme šéfovat. Centrum závodu bylo pod přehradou Kružberk u penzionu Velké Sedlo (ano, toho ze známého TV seriálu) u řeky Moravice. S Burákem jsme to zvládli z Olomouce asi za 3,5 hodinky. Burákovi sice nedávno sundali sádru, ale nějak to na něm nebylo poznat. Jediným detailem bylo, že měl na jedné noze ortézu a tedy klipsnu a na druhé tretru a nášlapy. Cesta vedla nejdříve údolím Bystřice (ke konci údolí jsme minuli ceduli "Konec světa"), poté jsme to kousek fikli přes vojenský prostor Libavá, v Městě Libavá jsme zašli na jedno a přes Budišov nad Budišovkou jsme se dostali už celkem jetí ke Kružberku. Nikdo z pořadatelů netušil, že jsme hlavní šéfové, takže jsme je touto informací trochu zaskočili :) Závody pořádal horolozecký oddíl Atlas Opava a mělo se jednat o "extrémní závod dvojic". Podle mapky se jednotlivé dvojice přesouvaly mezi kontrolama na kterých občas plnily různé úkoly - od lezení přes azimutový orienťák, střelbu ze vzduchovky nebo plavání či jízdu na kanoi. V sobotu ráno jsme se s Burákem a ještě jednou dvojicí přesunuli na naše stanoviště, které bylo na takové pěkné větrné hůrce. My jsme měli za úkol vytyčit trasu pro plavání v takovém hezkém malém zatopeném lomku. A hned vedle nás probíhala i střelba ze vzduchovky. Trať jsme myslím vytyčili tak akorát, závodníci nejdřív museli doplavat ke třem fáborům na okraji a poté orazit kontrolu zavěšenou nad hladinou. Styly plavání i skoku do vody byly k vidění v celku různé a překvapivě se ani nikdo neutopil. Počasí v sobotu také celkem přálo, sice ráno dost fičelo, ale přes poledne se udělalo pěkné vedro a první dešťové kapky dorazily pozdě odpoledne až společně s poslední dvojicí. Za tmy pak proběhla druhá etapa - takový krátký pravoúhlý orienťák. To jsme už seděli s Burákem na pivu/kofole. V neděli ráno pak proběhlo vyhlášení nejlepších, každý dostal nějakou kvalitní cenu a my jsme zas vyrazili do Olomouce. Cesta už byla o něco příjemnější, protože se jelo mnohem více z kopce, ale díky silnému větru, to z kopce moc nejelo (max. 65km/h). Ve vojenském prostoru nás zase nechytli, v údolí Bystřice jsme si užili menší deštík, vyměnili duši a důkladně zabahnění jsme dorazili na koleje. Protože jsem se snažil vyfotit všechny závodníky a materiálu je tedy celkem hodně, tak si tentokrát můžete vybrat ze dvou fotogalerií - závodníci (134 fotek) a ostatní fotky (25 fotek).