Nově máme za barákem dětské dopravní hřiště, což je paráda a asi tam budem trávit při každé návštěvě dost času. Kromě dvou železničních přejezdů (včetně kolejí) obsahuje i jeden umělý kopec s retardérem a několik tradičních autoškolových chytáků.
Vyrazili jsme taky na vejlet do Prachovských skal, kde jsem nebyl ani nepamatuju. Dorazili jsme tam mezi prvníma, takže jsme neměli problém zaparkovat a masovou turistiku jsme si užili až v druhé polovině okruhu. Popravdě je to fakt masakr, někdy ve všední den na podzim to tam musí být paráda.
Zajeli jsme také vlakem do Prahy. Omrkli jsme oba svaté Václavy u Václaváku, projeli se metrem (byť by to bylo tramvají rychlejší) a pak konečně zkoukli ty vláčky v Království železnic. Díky každotýdenním cestám do Prahy jsem na svém ČD kontě skoro milionář, takže vstupenky byly za pár korun. Vláčků tam jsou dvě patra, kromě nich také spousta dalších stavebnic, takže minimálně na dvě hodiny máte vystaráno.
Zpátky na nádr jsme to prošli přes park Sacré Coeur (vzpomínka na šifrovačku Matrix), pak do zahrady Kinských (pěkné dětské hřiště) a okolo Národního zpátky. Mladej mi cestou usnul na Václaváku za krkem, ve vlaku jsme ho šoupli na sedačku a ještě chvíli dospával.
Zajeli jsme taky dvakrát na chatu, otestovali oddílové pískoviště u klubovny na Biřičce, vylezli jsme na Bílou věž a párkrát poseděli Na Rozcestí. Fajn týden.
