Velký Kanár - trek z Cruz de Tejeda do San Bartolome

25.2.20170 komentářů

Je půl deváté ráno, prší, mlha, klepete kosu při 5°C a říkáte si, proč jsem si nevzal na Kanáry rukavice. Zhruba po týdnu jsme vyrazili opět na přechod hor, opět ze sedla Cruz de Tejeda, ale tentokrát míříme na opačnou stranu do města San Bartolomé de Tirajana. A čeká nás téměř dvojnásobná vzdálenost oproti treku do Fonatanales - patnáct kiláků v horách s malým sokolem není výlet na Kokořín. Proto jsme raději vstávali chvilku po páté, aby bylo dost času na realizaci.

Panorámata v první části

Na chvilku jsme zahlédli nějaká panorámata, pak byla opět mlha. Toto je nejsvětlejší okamžik první poloviny výletu.

Téměř celou první polovinu trasy můžeme shrnout do slov mlha, vichr z hor, je vidět kulový, je mi zima a chci za krk ... prosím. Výhledy by asi byly pěkný, pohybujeme se na hřebeni ve výšce kolem 1700 m a teoreticky bychom měli vidět na Artenaru, Tejedu, Rogue Bentaygu i Rogue Nublo, tedy atraktivity, které jsou zmíněné v minulém článku. Když se po nějakém odfuku mraků objeví zázrakem kousek údolí pod námi, hned to sázím do foťáku hlava nehlava.

V druhé polovině pařák a azuro.

V druhé polovině pařák a azuro.

Kousek pod nejvyšším bodem trasy (Degollada de los Hornos, 1725 m) překročíme pomyslnou hranici mezi severem a jihem ostrova a je najednou teplo, obloha bez mráčku, panorámata všude kolem. Mám sice z klimatologie jedničku v indexu, ale jak to tady funguje fakt netuším (no dobře, četl jsem si o tom).

Druhou polovinu trasy máme společnou s borci běžícími ultratrail Trans Gran Canaria (125 km nebo 82km, jiné distance startovaly jindy nebo odjinud). Měl jsem v plánu si zaběhnout trasu 42km, zvlášť, když jsem zjistil, že vede z větší části z kopce. Pak to naštěstí vyprodali a tak nemusím psát pravdu, že bych do toho stejně nešel, protože distance nad 25 km mě vlastně už nijak nezajímají. A po sedmi kilometrech sestupu do San Bartolomé jsem radši ještě víc, protože to klesání (přes 1100 m) po kamenité cestě byl masakr i jen tak bez běhu.

Panorámata

Panorámata.

Výhledy na jižní stranu ostrova jsou impozantní, po Jižní Americe v okolí Tejedy to tady spíš vypadá jak na Korsice. Hodně skalisek, celkově hodně suché, hodně řídké borové lesy (uměle vysázené).

Závěrečná statistika pro juniora (a moje záda) vyšla následovně: 5 km po svých, 6 km v manduce, 1 km v náručí a 3 km za krkem. Kdo měl odpoledne nejvíce energie a ještě chtěl běhat hodinu po dětském hřišti je vám asi jasné.

Panorámata.

Panorámata.

Panorámata.

Panorámata.

Panorámata.

Panorámata.

← zpět32× přečteno pěškyšpanělskokanáry

Komentáře

+ přidat komentář
jméno komentář