Bilance dva-nula-jedna-šest

103× přečteno

Podobně jako v minulých letech si i letos v předvečer Silvestra prosvištíme všechny zásadní události uplynulého roku. Nebude chybět několik doporučení jak přežít na volné noze, probereme tématiku sestavování koloběžek a nakonec si pustíme i pár písniček.

rok 2016

Práce

Letos to byla fakt solidní jízda. Začátkem roku jsem úspěšně zvládnul doplnění responsivity pro eshop A3 sportu, rutině kódoval emaily pro Nestlé, v klidu doklepal eshop pro Koberce Breno a říkal si, kampak budem pokračovat. A pak koncem srpna, těsně před odjezdem na dovolenou, přišla nabídka, jejíž detaily jsem naštěstí zjišťoval postupně, jinak by mě dopředu asi kleplo.

Jednalo se o realizaci všech HTML šablon pro německý zpravodajský server Bunte.de, což je web s návštěvností 30 milionů uživatelů měsíčně. Globálně šlo o kompletní převod celého zpravodajství na novou platformu, podrobnosti si můžete projít třeba na blogu Burdy nebo ve slajdech tady. Popravdě jsem z toho asi dva měsíce nespal, ale vše se podařilo a nový web od listopadu úspěšně funguje.

Díky této zakázce jsem si poprvé vyzkoušel práci ve vícečlenném mezinárodním týmu, ochutnal agilní metodiky vývoje v praxi, procvičil angličtinu a vyzkoušel si techniky, o kterých jsem do té doby jen četl nebo slyšel na školeních.

Bunte

Na podzim jsem ještě plynule navázal kratší zakázkou pro jednu švédskou firmu, kde jsem kromě kódování také částečně fušoval do UX/UI. Pokud bych se chtěl nějakým směrem dál rozvíjet, tak právě UX a UI jsou obory, které by mě zajímaly a které s kódování také souvisejí.

Finance

Kvalita zakázek i vyšší sebevědomí (nebát se říci si o více peněz pokud je to podložené výsledky) mi přinesly také výrazně vyšší příjem. V květnu jsem měl vyděláno tolik co za celý předchozí rok a v říjnu pak dvojnásobek roku 2015. Nebylo to způsobeno tím, že bych pracoval výrazně více hodin než předchozí rok, naopak jsem minimalizoval večerní práci a téměř úplně zrušil pracovní víkendy. Vyšší příjem byl především díky tomu, že se mi podařilo většinu odpracovaných hodin také vyfakturovat. Velkou část zakázek jsem buď měl placenou hodinovkou (ideální stav) nebo jsem dobře odhadl nacenění (to je vždy trochu loterie).

Jak na volnou nohu

Trochu jsem zautomatizoval svůj pracovní týden a pracovní návyky. Co bylo letos nového:

  • začal jsem vstávat dřív (často ještě před šestou) a udělat toho dopoledne co nejvíc
  • večer se snažím nepracovat pokud možno vůbec nebo jen minimálně (přes půlnoc jsem pracoval letos max. 10x)
  • na pátek si toho moc neplánovat, koncentrace je vždy limitně blízká nule
  • appka do mobilu Můžu to zvednout mě ušetřila kupu času, protože otravný telefonáty jsem dřív řešil i několikrát denně
  • začal jsem fakturovat přes iDoklad (Fakturoid je lepší, ale jsem línej platit víc než dva litry ročně pokud je srovnatelná alternativa zdarma)
  • koncem roku jsem konečně překopal svůj LinkedIn profil a web do angličtiny

Na podzim jsem měl přednášku o práci na volné noze na Univerzitě v Olomouci, pokud by to někoho zajímalo a máte 40 minut čas, tak je ke shlédnuti zde:

Hlavně to zdravíčko

Chtěl bych zmínit ještě jedno téma, které také patří k podnikání a o kterém se moc nemluví. Jakmile jste na volné noze, tak je pro vás vlastní zdraví naprosto zásadní položka, bez které můžete zapomenout na vše ostatní. Jakmile se budete válet v posteli, tak vám sebelepší práce s klienty, cenou nebo odbornost budou naprosto k ničemu. Naplno jsem si to uvědomil jedno červnové ráno, kdy jsem se cestou do kanclu rozsekal na obyčejné skládací koloběžce. Ano, jde to. Stačilo po výstupu z vlaku zbytečně spěchat při sestavování koloběžky a kousek před kanclem sjet takový velmi mírný drncající kopeček. Vypadla mi za jízdy jedna rukojeť a následný okamžik, kdy jsem šel hlavou čistě na zem, si budu pamatovat ještě dlouho. Stihl jsem jen klientům zavolat, že jsem měl menší nehodu, ale jsem v pohodě a pustím se do práce až odpoledne, abych se o hodinu později poprvý v životě svezl sanitkou. Můžu být jen rád, že jsem neměl na práci nic zásadního a že o dva dny později jsem už pracoval, byť to ještě nebylo úplně ideální.

Jak by vypadalo moje podnikání a finanční situace, pokud bych musel na měsíc do nemocnice? A co kdybych nemohl pracovat půl roku nebo rok, zvládnem to? Zajímavé čtení k tématu nabízí Bára Rektorová: navolnenoze.cz/blog/nador/.

Sport

S běháním to bylo letos jak na houpačce - po nabušeném lednu přišel rýmičkový únor a březen, pak jsem něco natočil ve Španělsku, abychom přes léto zase spíš dělali na baráku. Něco jsem natočil před Bobokapem, kde se mi celkem dařilo a pak byl opět útlum. Po loňském MČR na klasice mi letos chyběl nějaký cíl, na který bych se zaměřil a měl motivaci k tréninku. Přes zimu byl naštěstí pravidelný badec, florbal jsem naopak už téměř vypustil.

Badec parta

Badec parta, pár pravidelných hráčů chybí. Více fotek z vánočního turnaje zde.

Barák

Letos jsme stihli vybudovat chodníky okolo baráku včetně terasy a postavit přístřešek pro auto. V plánu byla i zahrada, ale ta nakonec musí počkat na jaro, stejně jako přední plot do ulice. Na podzim nám taky dorazilo roční vyúčtování elektřiny, což nás docela zajímalo, protože topíme téměř výhradně elektrokotlem. Většina výpočtových modelů nám pro náš domek prognózovala částku kolem padesáti tisíc, takže nás překvapilo, že jsme se bez problémů vlezli pod třicet.

Domek

Kultůra

Filmy jsem už přestal zapisovat (moc jich nebylo), takže vyberu jen pár knih. Celkem jsem zvládnul přelouskat něco kolem 23 kousků, z toho opět několik jednodušších detektivek v angličtině. Za přečtení nebo alespoň za zmínku stojí:

  • Steven Pressfield: Ohnivá brána - Velmi hutné čtení o bitvě u Thermopyl. Fakt nářez.
  • Jo Nesbø: Lovci hlav - Detektivky od norské spisovatelské superstar mě přestaly bavit už asi po čtvrté knížce, ale Lovci hlav jsou velmi zábavnou jednohubkou mimo tradiční sérii s Harry Holem.
  • Petra Soukupová: Zmizet - Krásně napsaná kniha s velmi depresivním tématem. Pro citlivky jako já je to místy dost náročné čtení.
  • Henning Mankell: Než přijde mráz - Ze současných severských spisovatelů je mi Mankellovo pojetí detektivky asi nejbližší. V podstatě to nejsou ani tak detektivky, jako spíše příběhy ze současného Švédska, obavách ze stáří nebo vztazích. Byť to zní dost podivně, tak je to čtení klidné jak švédská krajina.

Z hudby jsem si letos hodně frčel na dánské indie-popové kapele Mew, novém albu Red Hot Chilli Peppers, nebo amerických rockerech Kings of Leon.

Nějaké plány na 2017? Víc cestovat a míň pracovat :)

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit