Pátek byl tradičně zasvěcen postupným příjezdům dle pracovní doby zúčastněných. Naše posádka z majáku dorazila na místo chvilku po poledni, takže jsme si zabrali největší pokoj, vytvořili v něm hernu (což děti nerespektovaly a hráli si nejraději v úzké chodbě u kuchyně) a vyrazili na průzkum okolí. Respektive nejprve vyrazil Mareček s panem otcem bez dohledu maminky, což mělo za následek nejen seznamovaní s trávou na dvorku, ale též seznámení se špinavým asfaltem, což se pan otec snažil rychle vyretušovat z Marečkova obličeje pomocí papírového kapesníku.
Pan vlekař už v doprovodu maminky.
Během odpoledne dorazila ještě Libuš s Petrem (a invalidou Bárou), o něco později také Ivoš s kompletní rodinou (Tomík už má čtyři účasti na podzimních akcích) a během večerníčku jsme už byli komplet všichni. Večer jsme trochu snížili zásobu alkoholu, zahráli si i několik her a šlo se chrnět.
Sobota
Čirou náhodou se kousek od našeho ubytování konaly závody v orienťáku, takže jsme si sobotu zpestřili pobíháním po lese s mapou. Ráno jsem na otočku zajel odprezentovat (ve frontě na prezentaci jsem nebyl moc populární, přeci jen jsem prezentoval čtyři oddíly s nějakými nedoplatky) a před polednem jsme za slunečného počasí vyrazili do lesa.
Janča si nasadila na záda do krosny navigátora Máru a šla zesměšnit účastníky kategorie Příchozí (46. místo z 61 doběhnuvších), ve stejné kategorii si odbyla úspěšnou premiéru Peťa (38.) a bez problémů to zvládnul i Petr (33.). V hlavní ženské kategorii se úspěšně poprala s tratí Libuška (22.). V chlapech byl nejrychlejší Maňas (8.), s o minutu horším časem jsem zabral 11. místo a v závěru výsledkové listiny pak zůstal černý kůň závodu z Torpeda Libosváry (Pepa). Závod to byl vcelku pěkný, i přes omezený prostor jsme si užili nějaké delší postupy, podklad pod nohama byl místy dobře o držku (osobně mám radši trochu víc letecké terény).
Výlet ke strašidelné hospodě.
Odpoledne jsme si dali terénní výlet s kočárkem, dali si pivko v místním restauračním zařízení a přesunuli se na chalupu, kde už Petr žhavil oheň na opékání masa. To pak společně s trochou destilovaných jablek nebo německých bylinek dokreslilo příjemnou sobotní atmosféru.
Sledujeme večerníček (foto Ivoš).
Neděle
V neděli ráno se nám podařilo poměrně rychle natlačit všechny věci do aut, popojet na místní náměstí a odtud se již husím pochodem vydat na dva skalní vrcholky - Čtyři palice a Milovské perníčky. Zpočátku mlhavá procházka lesem se v závěru změnila v krásný slunečný výlet, který jsme už jen s částí účastníků zakončili obědem na zahrádce jedné z restaurací.
Podzimní romantický pochod (foto Ivoš).
Úplně na závěr jsme pak už jen s Jančou a Marečkem zdolali stráň nad obcí, dali si kochačku na okolní kopce a do kešky umístili cestující americké novomanžele.
Část výpravy na vrcholu Perníčků (foto Ivoš).
Fotky z víkendu jsou k vidění u Ivoše na rajčeti.