Mistrovství Moravy štafet: 13.4.2014, Vápenky
K účasti na Mistrovství Moravy jsem se nenechal dlouho přemlouvat - atraktivní terény v orienťácké hic sunt leones lokalitě mě celkem navnadily, doprava byla oddílovým Tranzitem s odletem z Červenky v sobotu večer - takže bez starostí. Bonusem Mínusem byla po 5 měsících první noc bez dohledu Máry, z čehož jsem byl patřičně smutný, takže mě Heppy s Jedlou museli vzít v sobotu večer na pivko, abych ten splín ze sebe dostal.
Konec plků, pojďme k samotnému závodu. V globálním měřítku a s přihlédnutím k minulým deseti létům bych svůj výkon nenazval jako nepovedený, ale přesto na něm ulpívá jedna malá černá kaňka, která kaňkla hned na jedničce. Jedla mi to přinesl hezky vepředu, že jsem si ani nestihl zapnout svoje gépées hodinky a už jsem byl na trati. Hezky se vezu za místním borcem, že si ani pořádně nehlídám kde přesně jsme. První kontrola je na louce, to je s prstem v nose. Vyběhnem z lesa, trochu pročísnem okolní ostrůvky stromů, pak ty vzdálenější, pak ještě ty trochu dál a je jasné, že jsme v prdeli. Takže vracečka, zase trocha česání a pak s úlevou razím jedničku. Dvě minutky hned na úvod, kupa borců přede mnou, ideální začátek závodu.
Mapa Mistrovství Moravy štafet
Zbytek trati už sekám vcelku bez chyb a fyzicky to taky není úplně špatný. Trať je namotaná z větší části jen po loukách, což je svým způsobem atraktivní, ale mapově hodně jednoduché. Moc pěkná byla naopak kratší pasáž (16-20) v erozním svahu plném medvědího česneku.
Piškot razící a funící na louce v Bílých Karpatech. Foto Bob Háj.
Český pohár štafet: 27.4.2014, Tršice
Další pohárové štafetové kolo bylo trochu víc za hanáckými humny, takže nad účastí nebylo nutné moc přemýšlet. Sérií různých náhod jsem se dostal dokonce do kádru naší první štafety, abych se mohl předvést před domácím publikem. V sobotu večer jsme s částí druhé štafety u nás doma lehce naladili a v neděli už to šlo jak po másle. Jakmile jsem našel jedničku bylo vyhráno. Očekávaný jednoduchý hanácký terén příjemně překvapil a nabídl hodně zajímavých pasáží. Nabídl taky hodně ostružin, jejichž trny jsem si vytahoval z ruky ještě včera.
Jediná menší chybka byla dohledávka šestky, kde jsem se úplně neztotožnil s kartografem a jeho výkladem reality, ale naštěstí se jednalo jen o pár vteřin. Naopak jsem hezky čistě trefil postupy skrz zelené na dvanáctku i sedmnáctku. Celkově to bylo mapově jednodušší, což mi asi sedí přeci jen líp.
Český pohár Tršice