V neděli jsme vyrazili prozkoumat západní část Rychlebských hor a pobrat několik vrcholových keší, které se na rychlebských vrcholech za rok urodily. Ambiciózní plán počítal s dobytím šesti tisícových vrcholů, šesti keškami a s odjezdem vlaku v šest hodin večer z Lipové. Vyrazili jsme v červenci, což je měsíc hned následující za šestým měsícem v roce, vstávali jsme v šest ráno a cestou autem do Hanušovic jsme dojeli autobus, který vezl šest osob a nejmladšímu z nich bylo šest let. V Hanušovicích jsme odstavili auto a přesedli do motoráčku, který nás zavezl do Starého Města pod Sněžníkem
Ze Starého Města nás čekalo dlouhé stoupání na první tisícový vrchol Stolec (1034). Cesta po louce, důkladně zalité sobotním lijákem, otestovala goráčové membrány v botech. Goretex bojoval statečně, ale po necelé hodince brodění trávou či borůvčím to vzdal a po zbytek dne jsme už jen čvachtali. Do toho začalo trochu mrholit, za chvilku pršet a později i pěkně chcát (to se ani nedá říct slušně). Každopádně po dvou hodinkách jsme dorazili na Stolec, což je hodně plochý zalesněný vrchol. Hledat uprostřed lesa malou kešku není zrovna jednoduché zvláště, když jsme netušili její provedení (které bylo stejné jako u následujících keší stejného autora). Po půlhodince marného hledání jsme to zabalili a vyrazili na Paprsek.
Cestou se trochu vyjasnilo, přestalo pršet a občas se objevilo i sluníčko. Náladu a především provozní hmotnost nám ale zvedly borůvkové kynuté knedlíky na Paprsku, dle velikosti spíše megaknedle. Hlad byl ale dneska hodně silný soupeř a nedal knedlíkům šanci.
S plným břichem se moc dobře nechodí, ale hlavní vrcholy nás teprve čekaly. Začali jsme Trnovou horou (1050), kde jsme to už také chtěli zabalit, ale nakonec jsem se podíval na správné místo a konečně jsme poznali, co máme příště hledat. Následoval stoupák na Travnou horu (1120) (keš byla vidět z dálky), odkud je to již kousek po hraniční stezce na Brousek (1115) a ještě menší kousek na nejvyšší vrchol Smrk (1125). Následoval sešup dolů, pak nahoru a zase dolů a zase nahoru a byli jsme na Lví hoře (1040). Odtud to bylo už jen dolů do Lipové na vlak.
V Lipové nám zbylo trochu času, tak jsme si střihli mikrokešku u pramene císaře Josefa II. a poté rychle na vlak do Hanušovic. Konečné skóre bylo šest tisícovek, šest kešek a osm borůvkových knedlíků.
(šli jsme opačně).