Kolmo i běžmo po Nízkém Jeseníku - Petrovický Koloběž

1696× přečteno

V sobotu se na kopcích kousek nad Šternberkem v malé vísce Hraničné Petrovice konal první (nebo nultý?) ročník závodu Petrovický Koloběž. Závod se měl původně skládat z cyklistické a lyžařské části - nakonec se vzhledem k absenci sněhových děl místo lyžování běželo bez lyží. Na start do bývalé školy dorazilo 10 závodníků, několik Závodníků a několik diváků. Start v 11 hodin se obešel bez proslovu starosty, organizátor Petryk prostě řekl "teď" a osm borců spolu s dvěma borkami vyrazilo po zasněžené silnici na zhruba 15km dlouhou cyklistickou část.

Silnice byla místy sypaná a místy byly vyjeté pruhy bez sněhu, naštěstí jsme za celou jízdu potkali jen dvě auta. Celou dobu se jelo v balíku celkem na pohodu a vedoucí skupinka se protrhala až v posledním stoupání. Zde jsem zúročil své vrchařské kvality a do depa jsem dorazil jako druhý. Adidasky jsem obul rychleji než soupeř a do zhruba 4km dlouhého běžeckého okruhu jsem vyrazil již jako první. Musím konstatovat, že po jízdě na kole se opravdu běží pěkně blbě. Rozběhl jsem se až tak v polovině, ale těžko říct, zda to nebylo spíše klesáním cesty. Na trase jsem Petrykovi řekl co si o něm a jeho závodu myslím a kolem poledne jsem byl opět v depu. Zde mě ještě čekalo trialové kolečko po hřišti a vítězství v úvodním ročníku bylo moje. Druhý dorazil kolega geoinformatik Rosťa a třetí pak opora německého fotbalového klubu Mirek. Na všechny pak čekal čaj, guláš a ceny od sponzorů.

Po vyhlášení, kratší relaxaci a odjezdu některých soutěžících jsme se šli klouzat. Na nedalekém obecním rybníčku byla totiž vyježděná super klouzačka. Místo vyklusání (nebo vyježdění) jsme si dali vycházku k pramenu Těšíkovské kyselky a cestu nám zpestřila děvčata na pekáči. Večer jsme probrali všechny součástky kola a zážitky z cyklomaratonů, vypili jsme všechny ceny a kolem půlnoci šli na kutě.

První ročník podařené akce je za námi a my se jen můžeme těšit na další nebo na nějakou letní variantu.

Mohlo by se ti taky líbit