Vánoční přechod Malé Fatry

1538× přečteno

Buráci už po několikáté vyrazili po vánočních svátcích na přechod Malé Fatry a tentokrát jsme se přidali i my. Jet jsme měli už loni, ale nějaký bacil mi to překazil, takže letos jsem chtěl vyrazit za každou cenu. Sice to zas nějaký breberák v krku na mě zkoušel, ale i přes solidní chrapot (Dalibor Janda hadr) jsme před polednem 27.12. vyrazili z Olomouce. V Ostravě naskočili Buráci a jejich dva známí - Miloš a Michal. Burák nám hned rozdal mačky, neboť se s nimi asi nechtěl tahat. Kolem třetí odpoledne jsme vyskočili ve Strečně a v pět hodin jsme už seděli u stolu v chatě Pod Suchým.

Druhý den jsme kolem půl deváté vyrazili na hřeben. Sněhu postupně přibývalo, ale jestli maximum bylo tak 50cm, tak to bylo hodně. Sníh byl hlavně umrzlý, nebořil se, takže se po něm dobře šlo. Mačky jsme nasadili jen při výstupu na Suchý a pak putovaly opět na bok batohu. Počasí vyšlo úplně ideálně - po celý den bylo azuro a foťáky jen cvakaly a ukládaly kopce vystupující z mraků. Se západem Slunce jsme dorazili na chatu Pod Chlebom (kde jsme nocovali i před dvěma lety), kde jsme měli zarezervované ubytko. Na postelích již místo nezbylo, tak jsme se museli spokojit s noclehem na matracích na půdě. Večer jsme něco zabékali, Burák k tomu hrál na erární výtečnou kytaru a v jedenáct jsme se přesunuli do našeho hodně vzdušného noclehu, kde se teplota příliš nelišila od té venkovní. Můj spacák s extrémem -6°C si tak alespoň vyzkoušel svoje limity.

Noc jsme nakonec přečkali v pohodě a ráno 29.12. jsme už s Jančou testovali stativ při focení východu Slunce. Oproti předchozímu dni bylo trochu více větrno a na hřebeni už se jednalo spíše o uragán. Vzhledem k tomu, že jsme měli místy problém se udržet na nohou, tak jsme raději s Jančou udělali pouze kratší okruh okolo Chlebu. Buráci vyrazili podle plánu dobýt Stoh. Kousek před Chlebem nás zastavila protijdoucí skupinka s malým pejskem, že prý se jich už ten cizí pejsek drží pěkně dlouho a jestli bychom ho nevzali zpátky k lanovkám nad Vrátnou. Sice jsme Punťu trošku museli přemlouvat, ale pak se nás celkem držel a u lanovky se ho opět někdo ujal. Večer se místo hry na kytaru konala regulérní diskoška, takže přestože jsme získali spaní na posteli, tak jsme si ho moc neužili. Naštěstí trvala přehlídka Česko-Slovenské tvorby 80-tých let jen do půlnoci.

Poslední den jsme to vzali opět traverzem pod Chlebem, přehoupli se přes sedlo a okolo pramenů nějakýho Mojžíše či co, jsme to seběhli na Šútovský vodopád. Cestou se opět osvědčily mačky, bez kterých bychom byli dole o něco dříve. Odtud už nás čekala pouze nudná cesta údolím na vlak, kterou zpestřil občasný led přes celou šířku cesty. Vlakem jsme se přes Žilinu a Ostravu dostali k Burákům do Dolního Benešova.

Na Silvestra jsme nakonec místo do Beskyd vyrazili do Jeseníků do Velkých Losin. Cestu jsme si zpestřili výletem do údolí Bílé Opavy pod Pradědem. Jedná se o romantickou rokli s několika vodopády (tedy spíše ledopády) žebříky a lávkami. Na Barborce kousek od Pradědu jsme si pak dali polívku a ještě za světla jsme to stihli zpátky k autu do Karlovy Studánky. Odtud jsme už zamířili poznat nějaké nové lidi na menší Silvestrovskou akci do Velkých Losin.

Komentáře

Mohlo by se ti taky líbit